Велеград (чех. Velehrad) — Чехин Злин мехкан Угерске-Градиште (кӀошт), Q12042026?[4] кӀоштара эвла[5].

Эвла
Велеград
чех. Velehrad
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
49°06′20″ къ. ш. 17°23′39″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Чехи
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1205[1]
Майда
  • 22,252413 км²[2]
Центран локхалла 219 метр
Сахьтан аса UTC+3
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 687 06[4]
Автомобилан код UH
velehrad.cz
Картин тӀехь
Велеград картан тӀехь
Велеград

Майда — 22,252413 км²[6]. ХӀордан сизал локхалла 219 метр.

Дозанашца йу Модра (Угерске Градиште), Салаш (Угерске Градиште), Злехов, Ялуби, Янковице (Угерске Градиште), Тупеси, Траплице, Бржестек.

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[7][8].

Хьалха йукъайогӀуш йара Морави цӀе йолу историн регионан[9][10].

Демографи

бӀаьра нисйан

Бахархойн динамика:

Бахархойн статистика 18692024
Шо Бахархой
1869 544 [11]
1880 585 [11]
1890 594 [11]
1900 610 [11]
1910 686 [11]
1921 798 [11]
1930 936 [11]
1950 1196 [11]
1961 1565 [11]
1970 1503 [11]
1980 1535 [11]
1991 1623 [11]
2001 1471 [11]
2011 1276 [11]
2014 1267 [12]
2016 1203 [13]
2017 1195 [14]
2018 1174 [15]
2019 1172 [16]
2020 1170 [17]
2021 1153 [18]
2022 1112 [19]
2023 1129 [20]
2024 1126 [3]

Билгалдахарш

бӀаьра нисйан
  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. ŠkrabalČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. Malý lexikon obcí České republiky – 2017(untranslated), 2017.
  3. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.)Praha: ČSÚ, 2024.
  4. 1 2 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  5. Změny oproti minulé vezi ÚIR Архивйина 2022-10-22 — Wayback Machine: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
  6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017Czech Statistical Office, 2017.
  7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
  10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.)ČSÚ, 2015.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.)Praha: 2014.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.)Praha: 2016.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.)Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.)Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.)Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.)Praha: ČSÚ, 2020.
  18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.)Praha: ČSÚ, 2021.
  19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.)Praha: ČSÚ, 2022.
  20. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.)Praha: ČSÚ, 2023.

Литература

бӀаьра нисйан
  • Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  • Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.