Ениковице (чех. Jeníkovice) — Чехин Кралове Градец мехкан Градец Кралове (кӀошт), Градец-Кралове[d][4] кӀоштара эвла[5].

Эвла
Ениковице
чех. Jeníkovice
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
50°13′42″ къ. ш. 16°00′10″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Чехи
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1385[1]
Майда
  • 7,399836 км²[2]
Центран локхалла 272 метр
Сахьтан аса UTC+3
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 503 46[4]
Автомобилан код HK
jenikovice.trebechovicko.cz
Картин тӀехь
Ениковице картан тӀехь
Ениковице

Майда — 7,399836 км²[6]. ХӀордан сизал локхалла 272 метр.

Дозанашца йу Йиловице (Градец Кралове), Високи Уезд (Градец Кралове), Либниковице, Либрантице, Ледце (Градец Кралове), Требеховице под Оребем.

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[7][8].

Хьалха йукъайогӀуш йара Богеми цӀе йолу историн регионан[9][10].

Демографи

бӀаьра нисйан

Бахархойн динамика:

Бахархойн статистика 18692024
Шо Бахархой
1869 754 [11]
1880 839 [11]
1890 918 [11]
1900 957 [11]
1910 1005 [11]
1921 882 [11]
1930 828 [11]
1950 672 [11]
1961 590 [11]
1970 547 [11]
1980 474 [11]
1991 386 [11]
2001 399 [11]
2014 480 [12]
2016 481 [13]
2017 471 [14]
2018 460 [15]
2019 465 [16]
2020 467 [17]
2021 486 [18]
2022 481 [19]
2023 491 [20]
2024 510 [3]

Билгалдахарш

бӀаьра нисйан
  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. ŠkrabalČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. Malý lexikon obcí České republiky – 2017(untranslated), 2017.
  3. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.)Praha: ČSÚ, 2024.
  4. 1 2 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  5. Změny oproti minulé vezi ÚIR Архивйина 2022-10-22 — Wayback Machine: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
  6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017Czech Statistical Office, 2017.
  7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
  10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.)ČSÚ, 2015.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.)Praha: 2014.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.)Praha: 2016.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.)Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.)Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.)Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.)Praha: ČSÚ, 2020.
  18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.)Praha: ČSÚ, 2021.
  19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.)Praha: ČSÚ, 2022.
  20. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.)Praha: ČSÚ, 2023.

Литература

бӀаьра нисйан
  • Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  • Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.