Лоуков (чех. Loukov) — Чехин Йуккъера Чехин мехкан Млада-Болеслав (кӀошт), Q12042022?[4] кӀоштара эвла[5].

Эвла
Лоуков
чех. Loukov
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
50°33′41″ къ. ш. 15°02′09″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Чехи
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1352[1]
Майда
  • 5,887668 км²[2]
Центран локхалла 235 ± 1 метр, 254 метр
Сахьтан аса UTC+3
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 294 11[4]
Автомобилан код MB
loukov.e-obec.cz
Картин тӀехь
Лоуков картан тӀехь
Лоуков

Майда — 5,887668 км²[6]. ХӀордан сизал локхалла 235 ± 1 метр,,254 метр.

Дозанашца йу Ждяр (Млада Болеслав), Бржезина (Млада Болеслав), Лоуковец, Свияни, Свиянски Уезд, Сеземице (Млада Болеслав), Корита (Млада Болеслав).

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[7][8].

Хьалха йукъайогӀуш йара Богеми цӀе йолу историн регионан[9][10].

Демографи

бӀаьра нисйан

Бахархойн динамика:

Бахархойн статистика 18692024
Шо Бахархой
1869 373 [11]
1880 539 [11]
1890 516 [11]
1900 485 [11]
1910 486 [11]
1921 440 [11]
1930 444 [11]
1950 442 [11]
1961 416 [11]
1970 365 [11]
1980 281 [11]
1991 191 [11]
2001 179 [11]
2011 178 [11]
2014 168 [12]
2016 176 [13]
2017 169 [14]
2018 166 [15]
2019 167 [16]
2020 173 [17]
2021 186 [18]
2022 197 [19]
2023 191 [20]
2024 191 [3]

Билгалдахарш

бӀаьра нисйан
  1. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. ŠkrabalČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  2. Malý lexikon obcí České republiky – 2017(untranslated), 2017.
  3. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.)Praha: ČSÚ, 2024.
  4. 1 2 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  5. Změny oproti minulé vezi ÚIR Архивйина 2022-10-22 — Wayback Machine: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
  6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017Czech Statistical Office, 2017.
  7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
  10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.)ČSÚ, 2015.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.)Praha: 2014.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.)Praha: 2016.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.)Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.)Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.)Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.)Praha: ČSÚ, 2020.
  18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.)Praha: ČSÚ, 2021.
  19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.)Praha: ČSÚ, 2022.
  20. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.)Praha: ČSÚ, 2023.

Литература

бӀаьра нисйан
  • Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  • Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.