Цитов (чех. Cítov) — Чехин Йуккъера Чехин мехкан Мельник (кӀошт), Q89884974?[1] кӀоштара эвла[5].

Эвла
Цитов
чех. Cítov
Сурт
Байракх ХӀост
Байракх ХӀост
50°22′20″ къ. ш. 14°23′54″ м. д.HGЯO
Пачхьалкх  Чехи
Истори а, географи а
Дуьххьара хьахор 1268[2]
Майда
  • 15,808854 км²[3]
Центран локхалла 181 метр
Сахьтан аса UTC+3
Бахархой
Бахархой
Идентификаторан терахьаш
Поштан индекс 277 04[1]
Автомобилан код ME
citov.cz
Картин тӀехь
Цитов картан тӀехь
Цитов

Географи нисйе бӀаьра

Майда — 15,808854 км²[6]. ХӀордан сизал локхалла 181 метр.

Дозанашца йу Спомишл, Лужец над Влтавоу, Костомлати под Ржипем, Либковице под Ржипем, Горни Бержковице, Горни Почапли, Долни Бержковице, Бикев.

Климат нисйе бӀаьра

Кхузахь климат барамехь континентан йу, аьхка йовха хуьлу, ткъа Ӏа барамехь-шийла хуьлу. Шаран уггаре а бовха бутт бу — июль (мангалан), уггаре а шийла — январь (кхолламан)[7][8].

Истори нисйе бӀаьра

Хьалха йукъайогӀуш йара Богеми цӀе йолу историн регионан[9][10].

Демографи нисйе бӀаьра

Бахархойн динамика:

Шо Бахархой
1869 1384 [11]
1880 1489 [11]
1890 1527 [11]
1900 1601 [11]
1910 1582 [11]
1921 1562 [11]
Шо Бахархой
1930 1532 [11]
1950 1244 [11]
1961 1194 [11]
1970 1199 [11]
1980 1061 [11]
1991 950 [11]
Шо Бахархой
2001 986 [11]
2014 1215 [12]
2016 1237 [13]
2017 1243 [14]
2018 1228 [15]
2019 1238 [16]
Шо Бахархой
2020 1251 [17]
2021 1269 [18]
2022 1244 [19]
2023 1288 [20]
2024 1300 [4]

Билгалдахарш нисйе бӀаьра

  1. 1 2 Реестр территориальной идентификации, адресов и недвижимости (RUIAN) Чехии
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (чех.): 1. díl / под ред. J. Růžková, J. ŠkrabalČSÚ, 2006. — 759 с. — ISBN 978-80-250-1310-6
  3. Malý lexikon obcí České republiky – 2017(untranslated), 2017.
  4. 1 2 Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024 (чех.)Praha: ČSÚ, 2024.
  5. Změny oproti minulé vezi ÚIR: „Vznikají 2 nové obce s účinností od 1.1.2013: Krhová, okr. 7203 Vsetín, kód 500062, Poličná, okr. 7203 Vsetín, kód 500071, obě vyčleněny z obce 545058 Valašské Meziříčí. [...] Česká republika má od 1.1.2013 celkem 6253 obcí (včetně pěti vojenských újezdů).“ Dostupné též v souboru(ТӀе цакхочу хьажорг)
  6. Czech Statistical Office Malý lexikon obcí České republiky – 2017Czech Statistical Office, 2017.
  7. Климатические данные по Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  8. Актуальные данные по погоде в Чехии Архивйина 2021-08-13 — Wayback Machine
  9. Пичета В. И. История Чехии. — М.: ОГИЗ, Государственное издательство политической литературы, 1947. — 260 с.
  10. Лаптева Л. П. История Чехии периода феодализма (V — середина XVII в.): Учебное пособие / Рецензенты: к.и.н. Е. С. Макова, к.и.н. А. В. Рандин; Московский государственный университет им. М. В. Ломоносова. Исторический факультет. — М.: Изд-во Моск. ун-та, 1993. — 160 с. — 500 экз. — ISBN 5-211-03158-X..
  11. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 (чех.)ČSÚ, 2015.
  12. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2014 (чех.)Praha: 2014.
  13. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2016 (чех.)Praha: 2016.
  14. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2017 (чех.)Praha: 2017. — ISBN 978-80-250-2770-7
  15. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2018 (чех.)Praha: ČSÚ, 2018. — ISBN 978-80-250-2843-8
  16. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019 (чех.)Praha: ČSÚ, 2019. — ISBN 978-80-250-2914-5
  17. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 (чех.)Praha: ČSÚ, 2020.
  18. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021 (чех.)Praha: ČSÚ, 2021.
  19. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 (чех.)Praha: ČSÚ, 2022.
  20. Český statistický úřad Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023 (чех.)Praha: ČSÚ, 2023.

Литература нисйе бӀаьра

  • Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1
  • Гильфердинг А. Ф. Очерк истории Чехии // Собрание сочинений А. Гильфердинга. — СПб.: Печатня В. Головина, 1868. — Т. 1. — С. 343—412.